Menu
Section Wall Background

13 listopadu, 2026

ROZHOVORY S TRENÉRY A TÝMU MUŽŮ

WhatsApp Image 2026-11-13 at 20.30.31

OD RESTARTU NA VRCHOL PRŮBĚŽNÉ TABULKY VČHL. 
JAK VIDÍ PROMĚNU DIVOČÁKŮ TRENÉRSKÁ DVOJICE?

Divočáci mají za sebou důležitý rok. Od loňského RESTARTU klubu prošlo mužstvo postupným vývojem a dnes se SK Divočáci Žamberk drží na čele průběžné tabulky Východočeské hokejové ligy. 
Co stojí za dosavadními výsledky? V čem se mužstvo nejvíce posunulo, co trenéry těší a kde naopak vidí rezervy? 
O dosavadní cestě, fungování kabiny i ambicích do další části sezóny jsme si povídali s hlavním trenérem Oldřichem Čevorou a jeho asistentem Radkem Adámkem, kteří stojí na lavičce Divočáků od samotného RESTARTU.

Hlavní trenér - Oldřich Čevora

1. U Divočáků stojíte od loňského RESTARTU. Když se ohlédnete zpátky, jak byste z trenérského pohledu zhodnotil cestu, kterou mužstvo za tu dobu urazilo? Co vás na dosavadním vývoji nejvíce těší?

Když jsme loni s projektem restartu začínali, věděli jsme, že to nebude ze dne na den. Museli jsme nastavit základní pravidla, herní návyky a hlavně vybudovat zdravou partu, která bude táhnout za jeden provaz. 
Ta cesta za poslední rok je obrovská. Nejvíc mě těší, že kluci pochopili, že úspěch se nerodí jen v zápasech, ale v každodenní poctivé práci a přístupu k povinnostem. 
Dnes už nefungujeme jen jako parta jednotlivců, kteří si jdou zahrát hokej, ale jako skutečný tým, který má svou tvář a řád.

2. Když porovnáte loňskou a letošní sezónu, v čem vidíte největší posun mužstva? Je to především v herním projevu, přístupu hráčů, disciplíně, nebo třeba v celkovém fungování týmu?

Ono to spolu všechno úzce souvisí, ale největší posun vidím v herní disciplíně a celkové vyspělosti týmu. Loni jsme si řadu věcí teprve osahávali, občas jsme dopláceli na zbytečné chyby nebo výpadky v koncentraci. 
Letos už hráči přesně vědí, co od nich na ledě chceme, lépe čtou hru a dokážou dodržovat systém celých šedesát minut. 
Zlepšilo se i fungování kolem týmu – od komunikace v kabině až po přístup k tréninkům.

3. Divočáci aktuálně vedou průběžnou tabulku Východočeské hokejové ligy. Jak tuto skutečnost vnímáte? Je to pro vás potvrzení dobře odvedené práce, nebo se na postavení v tabulce zatím příliš neohlížíte?

Samozřejmě je to příjemný pohled a pro kluky je to nejlepší odměna i důkaz, že cesta, kterou jsme se vydali, dává smysl. 
Na druhou stranu jsme pořád jen v průběhu sezóny a tabulka se v této fázi ještě nepřepisuje do medailí. 
Bereme to s pokorou jako motivaci do další práce, rozhodně ne jako důvod k uspokojení. Soutěž je vyrovnaná a rozhodovat se bude až v klíčových fázích.

4. Co podle vás stojí za dosavadními výsledky? Podařilo se najít správný herní systém, změnila se mentalita mužstva, nebo je klíčem především soudržnost a nasazení celého týmu?

Základem je jednoznačně soudržnost kabiny a obrovská bojovnost. Když máte v týmu hráče, kteří jsou ochotni blokovat střely, dohrávat souboje a pracovat jeden za druhého, herní systém pak funguje mnohem lépe. 
Podařilo se nám skloubit zkušenost s dravostí a nastavit styl hry, který klukům sedí. Změnila se i mentalita – mužstvo si dnes věří, i když se zápas zrovna nevyvíjí ideálně, dokážeme se semknout a utkání otočit.

5. Každé mužstvo má své silné stránky, ale také rezervy. Co na současných Divočácích jako trenér nejvíce oceňujete a na čem naopak musíte ještě zapracovat, aby tým dokázal být úspěšný dlouhodobě?

Nejvíce oceňuji charakter týmu a nasazení, se kterým jdou kluci do každého střídání. Nikdo nic nevypustí, tým drží pohromadě i v těžkých chvílích. 
Rezervy ale pořád vidíme – především v proměňování šancí a v některých fázích hry, kdy zbytečně ztrácíme puky ve středním pásmu nebo si komplikujeme jednoduché situace. 
Také musíme neustále pracovat na disciplíně, protože zbytečná vyloučení dokážou rozhodnout vyrovnané zápasy.

6. Jak jste spokojený s přístupem hráčů k tréninkům a zápasům? Vidíte oproti minulé sezóně změnu v jejich zodpovědnosti, nasazení nebo ochotě pracovat pro mužstvo?

Tady vidím obrovský krok dopředu. Docházka, tempo i soustředění na trénincích jsou na úplně jiné úrovni než na začátku. Hráči si sami uvědomili, že bez kvalitního tréninku se v dnešním hokeji neobejdou. 
Navíc je vidět zdravá konkurence v sestavě – každý ví, že si místo musí zasloužit, a to posouvá celý tým nahoru. Mám radost z toho, že nikdo neřeší osobní statistiky na úkor týmového výsledku.

7. S dobrými výsledky přichází také větší očekávání. Cítíte, že se soupeři na Divočáky připravují jinak než dříve? A jak pracujete s tím, aby hráči zůstali nohama na zemi a nepodlehli uspokojení?

Jednoznačně. Když jste první, každý se na vás chce vytáhnout a bere zápas s vámi jako vrchol týdne. Soupeři proti nám hrají zodpovědněji, víc brání a nic nám nedají zadarmo. 
S kluky o tom v kabině otevřeně mluvíme – připomínáme jim, že zatím jsme nic nevyhráli a že jakmile polevíme byť jen o pár procent, soutěž nás okamžitě potrestá. 
Zatím ale musím říct, že kabina má v tomhle směru zdravé jádro a kluci si to hlídají i sami mezi sebou.

8. Jaké cíle jste si s mužstvem stanovili před letošní sezónou a změnilo se na nich něco vzhledem k dosavadnímu vývoji? Co bude podle vás rozhodující pro úspěch v další části soutěže?

Před sezónou jsme si řekli, že chceme hrát atraktivní, poctivý hokej, posunout výkonnost týmu oproti loňsku a pohybovat se v horních patrech tabulky, abychom měli dobrou výchozí pozici pro play-off. 
Na tom se nic nemění, jen se nám potvrzuje, že na ty nejvyšší příčky máme. V další části soutěže bude rozhodovat především zdraví hráčů, šířka kádru, disciplína a schopnost zvládat těžké, vyrovnané zápasy o jeden gól.

9. Kdybyste měl fanouškům slíbit jednu věc, kterou od Divočáků mohou očekávat v každém dalším utkání, co by to bylo? A co byste jim chtěl vzkázat za jejich dosavadní podporu?

Můžu slíbit, že tým nechá na ledě pokaždé sto procent. Ne každý zápas se povede herně na jedničku, ale fanoušci nikdy neuvidí mužstvo, které by něco ošidilo nebo se vzdalo. 
A co jim vzkázat? Obrovské díky. Atmosféra na domácích zápasech i podpora na venkovních stadionech nás ženou dopředu. Pro kluky je skvělý pocit hrát před plnými tribunami a cítit, že Žamberk hokejem zase žije. 
Budeme dělat všechno pro to, abychom jim tu podporu vraceli výkony na ledě.

Asistent trenéra - Radek Adámek 

1. Stejně jako hlavní trenér jste u mužstva od loňského RESTARTU. Jak jste osobně prožíval začátky nové éry Divočáků a jak na vás tým působí dnes ve srovnání s minulou sezónou?

Začátky nebyly jednoduché, protože se prakticky budoval nový tým. Chvíli trvalo, než si všechno sedlo a každý pochopil svou roli. Oproti loňsku jsme sehranější, zkušenější a víme, co od sebe očekávat. Kluci si na sebe zvykli a vytvořila se dobrá parta. Pro mě osobně je celá situace o to specifičtější, že jsem v minulosti působil jako hráč Žamberka. O to víc pro mě současné působení u Divočáků znamená. 
Dnes už má tým svou tvář a jde správným směrem. Mám velkou radost z toho, kam jsme se za ten rok posunuli.

2. Vy vidíte hráče nejen při zápasech, ale také při trénincích a v kabině. V čem podle vás mužstvo za poslední rok nejvíce vyspělo? Změnilo se něco v jeho přístupu nebo vzájemné komunikaci?

Největší posun vidím v přístupu a zodpovědnosti hráčů. Kluci lépe chápou, co po nich chceme, a zlepšila se i komunikace mezi nimi. 
Na trénincích je vidět větší nasazení a chuť se zlepšovat. Dokážou si mezi sebou poradit a říct, když něco není v pořádku. Každý si začíná uvědomovat svou důležitost pro tým, a právě to nás posouvá dál.

3. Jak byste popsal současnou atmosféru v kabině? Má podle vás dobrá parta a týmová chemie zásadní podíl na tom, že se Divočákům letos výsledkově daří?

Atmosféra v kabině je výborná. Kluci si rozumí, dokážou se podpořit a táhnou za jeden provaz. Určitě je to jeden z důvodů, proč se nám daří. V kabině nechybí sranda, ale když jde do tuhého, umí se všichni soustředit. 
Důležité je, že spolu drží i ve chvílích, kdy se nedaří. Dobrá parta je podle mě základ úspěšného mužstva.

4. Co vás na současném mužstvu nejvíce baví a co vás naopak dokáže během zápasu nebo tréninku nejvíce rozčílit? Je něco, co hráčům musíte neustále připomínat?

Nejvíc mě baví jejich chuť vyhrávat, bojovnost a energie, kterou do toho dávají. Naopak mě dokáže rozčílit, když poleví v nasazení nebo nedodržují domluvené věci. 
Někdy je potřeba jim něco připomenout i několikrát, ale to k trénování patří. Důležité je, že si většinou dají říct a snaží se chyby napravit. Když na ledě nechají všechno, dokážu odpustit i nějakou tu chybu.

5. Jak vypadá spolupráce mezi vámi a hlavním trenérem? Máte jasně rozdělené role, nebo o většině věcí rozhodujete společně? A kdo z vás bývá na střídačce ten emotivnější?

Spolupráce s hlavním trenérem funguje velmi dobře. O všem komunikujeme a důležitá rozhodnutí řešíme společně. Role máme rozdělené, ale dokážeme se navzájem doplňovat. 
Každý máme někdy trochu jiný pohled, což je podle mě dobře. Na střídačce občas pracují emoce u nás obou, ale vždy nám jde o úspěch týmu. 
Za tu dobu jsme si vytvořili dobrou spolupráci a vzájemnou důvěru.

6. Když se podíváte na jednotlivé hráče, vidíte u některých výrazný posun oproti loňsku? Nemusíte nutně jmenovat konkrétního hráče, ale v čem se podle vás tým individuálně nejvíce zlepšil?

Posun je vidět hlavně v herním myšlení, sebevědomí a zodpovědnosti. 
Někteří hráči udělali opravdu velký krok dopředu, což pomáhá celému týmu. Zlepšili se v rozhodování během zápasů i v plnění taktických pokynů. Je vidět, že získali zkušenosti a dokážou je využívat. 
Stále máme na čem pracovat, ale celkově jsem s jejich vývojem spokojený.

7. Divočáci jsou aktuálně na prvním místě tabulky. Jak tuto situaci vnímá samotná kabina? Je na hráčích vidět větší sebevědomí, nebo je musíte naopak trochu brzdit, aby nepolevili?

První místo nás samozřejmě těší, ale nikdo nechce nic zakřiknout. Kluci mají větší sebevědomí, zároveň jim připomínáme, že nesmíme usnout na vavřínech. 
Každý soupeř nás chce porazit a žádný zápas není předem vyhraný. Ke každému utkání proto přistupujeme zodpovědně. 
V kabině je dobrá nálada i odhodlání pokračovat v dobrých výkonech. Tabulka je hezká, ale důležité bude, kde skončíme na konci sezóny.

8. Když se mužstvu v utkání nedaří, co podle vás nejčastěji rozhoduje o tom, zda dokáže nepříznivý vývoj otočit? Je současný tým po mentální stránce silnější než ten loňský?

Rozhoduje hlavně hlava, bojovnost a schopnost nevzdat se. Oproti loňsku jsme psychicky odolnější a lépe reagujeme na nepříznivý vývoj zápasu. 
Kluci vědí, že ani za nepříznivého stavu není nic ztracené. Důležité je zachovat klid, držet se našeho systému a věřit si. 
Právě v těžkých chvílích se ukazuje skutečná síla mužstva. V tomto směru jsme udělali velký pokrok.

9. Co byste si přál, aby se Divočákům v letošní sezóně ještě podařilo? A na co by podle vás měli fanoušci při sledování našeho mužstva dávat pozor, protože to možná není na první pohled tolik vidět?

Přál bych si, abychom pokračovali v nastaveném tempu, dál se zlepšovali a dotáhli sezónu co nejdál. Samozřejmě chceme udržet první místo a společně oslavit úspěch. 
Fanoušci by si měli všímat hlavně týmové práce a nasazení. Chtěl bych poděkovat fanouškům za podporu a všem našim sponzorům, bez kterých by hokej nemohl fungovat. 
Velké díky patří také všem lidem kolem klubu, kteří věnují svůj volný čas a energii tomu, aby vše fungovalo. 
Věřím, že jim na konci sezóny uděláme radost co nejlepším výsledkem.